Dnes už neplatí (a vlastně nikdy neplatilo) ono rodičovské nebo učitelské ponaučení, že "Žalobníčky nikdo nemá rád." Není to pravda, náš - demokratický - systém si své informátory, udavače, práskače a podrazáky pochvaluje a vydržuje. Jak jinak si vysvětlit výzvy typu "Buďte bedliví, pozorujte okolí, všechno hlašte, poskytujte údaje." Dobře naolejovaný patolízal ve squatu může napomoci a vůbec umožnit pořádkovým silám zakročit proti porušování zákona.
Je zvláštní, nakolik má potom takový slizounek váš osud v rukou. Na jednom školním zájezdě byla velice poslušná a pravidlům oddaná dívka, pravda, trochu otylá a s prasečím ksichtem, ale to o charakteru moc nenapoví. Svými tlustými prsty neustále mačkala spoušť svého mazlíčka - digitálního fotoaparátu. A potom se tento bystrý pozorovatel dozvěděl o něčem, co by mu mohlo dát příležitost posloužit nejen strukturizaci a kategorizaci společnosti, ale zároveň i jejím příbuzným, kteří pracovali v administrativě školy.
Jeden ze zúčastněných výletu si ve svém pokoji vyvěsil prapor s rudým keltským křížem na černém poli. Takový doplněk interiéru je podle mě dost kýčovitý, keltské vlajky se skutečně v tak "zlotemných" barvách nevyráběly, ale budiž, pokud se mu to líbilo, byla to otázka jeho osobní estetiky. To ovšem netušil, že za svůj vkus draze zaplatí. Prase s foťákem se do jeho pokoje vplížilo, zatímco ostatní se někde bavili. Udělalo několik zdařilých a ostrých obrázků té "špatné věci na zdi".
Říkate si, že šlo jen o nepovednou repliku historické standarty. Jenomže naše malé selátko si na internetu údajně dohledalo, že se jedná o jeden ze zakázaných nacistických symbolů. Společně s fotkami bylo její tvrzení použito jako důkazy z porušení školního řádu a mladík byl ze školy vyhozen. Marně se snažil vysvětlovat, že to žádný znak Třetí říše není, jeho rodiče mu namísto pomoci a podpory vynadali.
Téhle příhodě se mi moc věřit nechtělo, ale je to opravdu příběh podle skutečné události (věřte/nevěřte), žádná "městská legenda". O to horší a depresivnější je obraz, který nám předkládá; že totiž není třeba důkazů, ty se vždycky najdou. Doufám - už kvůli vám samotným -, že doma nemáte nic "nenormálního". Mohlo by se vám snadno stát, že se k vám domovník vloupá, vyfotí váš vzorec na tapetách a vzápětí budete odsouzen jako uniknuvší důstojník Gestapa.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat