Holocaust: Nová modla

V prvé řadě bych rád podotkl (pokud to nevyplynulo z mého celkového vyjadřování), že nejsem žádným antisemitou, xenofobem, rasistou. Mám spoustu (rasových, dá se říci) výhrad, často vtipkuji, přičemž základnou pro mé fóry je právě rasová příslušnost objektu mého posměchu. Nelíbí se mi černoši, protože vypadají jako evoluční článek mezi člověkem a opicí, pro Cikány nemám pražádné pochopení a opovrhuji jejich přístupem, kterýžto je ukázkou odporného parazitování na někom.

Je jasné, že mé výtky se nevztahují na každého jednotlivce. Nemohu říci, že každá černoška je gorilka, jsou mezi nimi velmi pohledné čokoládové krásky. Nemohu říci, že každý Cigoš je jen hnědou tlamou, která páchne vodkou a žumpou.

Stejně tak nemohu říci, že každý Žid je lakomý a vypočítavý bastard, ačkoli mohu říci, že většina se tak skutečně chová. Je zvláštní, jaký si to tihle ortodoxní lichváři vybrali osud; jejich nezpochybnitelná "perzekuce" od dob nejdávnějších (Egypťané byli jasní zloduši a Římané ještě větší, světu přinesli jen týrání judaistů) byla dána jejich prazvláštními nároky a představami o zaslíbené zemi a iluzí, kterou si o sobě vytvořili - a sice, že jsou Hospodinem vyvolený národ. Svá pravidla a strikní náboženství dodržovali po tisíceletí, ukázali se býti většími nezmary než germánské kmeny a protřelejšími intrikány než jezuité. 

Lidé jsou hyeny (nyní bych se rád omluvil hyenám za tento pejorativní výraz, hyeny jsou totiž - navzdory obecným vědomostem o nich - velmi statečné, silné a houževnaté, ale literární přirovnání jim přisoudilo roli zákeřných tvorů), není se tedy čemu divit, že se vůči Židům v průběhu dějin dost vyhraňovali. Když totiž starý plesnivý pantáta s pejzy o sobě a své úlisné rodince tvrdí, že patří k vyvolenému lidu, a zároveň s pokřikem "Hebrew! Hebrew!" hromadí mince všeho druhu, bere sukovici do ruky i neradikální křesťan. S trochou veselé nadsázky se dá napsat, že veškerá mučednictví napříč historií si Židé způsobovali sami.

Potom - v první polovině dvacátého století - přišlo "temné" období lidského (novodobého) dějepisu. Kožené kabátce, militaristé, plamenné projevy, koncentrační tábory a tak dále a tak podobně. Nechci popírat holocaust nebo obhajovat jeho příčiny a průběh. Koncept nastolení vlády jedné rasy a konečné řešení židovské otázky mi připadá stejně hanebný jako ten blábol, který vyzvracel Nikajský koncil.

Utrpení Židů bylo ohromné a nezpochybnitelné. Stejně tak jako utrpení všech jiných lidí. Židé se jen neměli jak účinně bránit, ale proto nejsou jedinými obětmi druhé světové války. A hlavně, nevím, proč by nyní měl celý svět - a každý jednotlivec v něm - tančit, jak židovská píšťalka píská. Ozve-li se někdo proti Židům, třeba mírně, zažertuje-li si na jejich účet, hned mu na krku visí obvinění z intolerance (a jednotka Mossadu).

Holocaust se stal novým bůžkem a strašákem, prostředkem pohlavárů z Tel Avivu, kteří umně využili bolesti a strádání a překovali je v tyč, kterou budou hnát kolo světa podle své vůle. Zdá se vám to správné?