Smrtonosná zbraň 8: Legislativa

Doktoři medicíny se vždy snaží odstranit nemocné buňky od těch zdravých, potřebují je zničit, odříznout, izolovat, spálit, aby nenabouraly chod organismu. Ty buňky to asi berou jako pěknou nespravedlivost, ale což - jsou to jen buňky, tady není o čem se bavit.

Na doktory si hrají i mnozí soudci, kteří bacily a viry organismu společnosti musí uzavřít a zmrazit, často jen pro další výzkum, pro jejich vlastní dobro. Hlavně ovšem pro dobro a zdraví celého ekosystému, biomu, které je nutno takhle zaručit. Takhle se dá s nadsázkou a zároveň s velice vážným výrazem vysvětlit malému dítěti, proč tamtoho pána odvádějí zmláceného ti jiní páni v čepičkách.

Jenže někdy musí dát společnost najevo své rozhořčení a pobouření nad nějakým skutečně zvráceným činem, jakým je třeba vražda nemluvněte. Proto je v mnoha (federativních a/nebo "ekonomicky zaostalých") státech stále funkční trest smrti. Spojené státy, Rusko, Čína - tito giganti, pořád vlivné světové velmoci, ho ve svém zákoně mají, většina obyvatel s ním i souhlasí. O arabských zemích, kde je stále možné kamenovat ženy za cizoložství a kde je stále nejvyšší trest praktikován stětím (což je na druhou stranu od vlády Saudské Arábie docela stylové), ani o represivních způsobech "prozatimních válečných soudů" v Jižní Americe se snad zmiňovat nemusím.

A přitom trest smrti vznikl především z osobní msty pozůstalých, jejich hlad po odplatě ale šikovně využil obušek systému, vládce, aby ukázal svou neomezenou nadvládu nad životem a smrtí. To se děje v podstatě i dnes, takový má trest smrti sociální význam; další páka, další hrozba. Už by ovšem nebylo správné, aby se za vraždu mstil někdo z pozůstalých, už není možné ani třeba odpustit, mlýny spravedlnosti se musí točit.

Nechce se mi opakovat ubrečené (nebo naopak velmi pragmatické - kupříkladu vysoké náklady na popravy z nich prý činí ztrátové odvětví ekonomiky) argumenty odpůrců trestu smrti, nebudu ani předkládat tvrdé a jasné demagogie jeho fanatických zastánců a nadšení lůzovitých přívrženců. Uvedu několik nedávných příkladů, pro drobnou myšlenkovou ilustraci toho, k čemu ten trest smrti vůbec je.


1) Čínský vrah policistů
Mladík ubodal šest policistů na stanici, kde byl předtím vyšetřován kvůli podezření, že ukradl bicykl. Chrabří strážci zákona ho během vyšetřování bili. Kluk je později žaloval za psychickou újmu, kterou při výslechu utrpěl, ale jeho případ soud pochopitelně zamítl. Proto se vydal na stanici s nožem, aby se pomstil. Ze stejného důvodu, ze kterého tam šel, bude nyní popraven. Akorát teď to bude "spravedlivé".

2) Osmiletý pachatel
Případ osmiletého amerického chlapce, který zřejmě zastřelil svého otce a souseda. "Trest smrti je mezní odstrašující prostředek a my chceme zastavit trend, kdy děti vraždí dospělé," říkají dva (anonymní!) advokáti. Už se diskutuje o popravě, přičemž ještě není ani zjištěný motiv činu dosud bezproblémového hocha. Jen nás média trochu postraší tím, že se nepochybně jednalo o vliv počítačových her a rapové muziky.

3) Nasraný farmář
Opět Čína, ne nadarmo má nejvyšší produkci poprav(ených) na světě. Farmář vyfasoval tento rozsudek poté, co najel trojkolkou naloženou plynovými bombami na vaření do vládního úřadu. Nutno podotknout, že tento úřad mu dvakrát zbořil jeho rolnickou boudu, kterou si postavil na poli, co obdělával pro stát.


Dá se říci, že v posledních desetiletích udělal svět pokrok v tom, že začal odstraňovat nedělní popravy ze svého svátečního jídelníčku. Těžko říct, jaký na tom měly podíl hysterické organizace typu Amnesty International. Je třeba si uvědomit, že teror a hnus stále proudící injekcí do žil každého z nás není nezbytný. Není ani potřebný.

A hlavně, nezavírejte, milí Evropané, oči před tímhle fenoménem. Nečinnost je stejný hřích jako utahování smyčky. Neříkejte: "My jsme pokrokoví, my to zde už přeci nemáme!" Bez starokontinentální vynalézavosti by byl svět ochuzen o tolik krásných technik a prostředků! Garota, strapaddo, gilotina.

Lidi přeci nejsou pouze buňky. Vrahové také mohou milovat život. A pokud si skutečně zaslouží smrt - tedy ne, aby se jednalo o politická divadýlka -, ať se z toho nedělá prostředek pro vyšší poslušnost.